05. kapitola

15. srpna 2016 v 12:58 | Kate Rojvol Raddle |  Králův svět
Zelené vlasy upraveně trčely do všech stran. Úsměv zdobil pohlednou tvář a na rameni seděla malá růžová víla. "Lysergu! Chloe!" Rozpačitě se rozhlédla. Úplně zapomněla, že tu jsou lidi, co nevidí duchy. "Co tu děláte? A jak se vůbec máte?"
Posadil se vedle ní. Naštěstí měli místa vedle sebe. "Jedu do Japonska a myslím, že tam budu dělat to co ty," ukázal na její Osudový zvonek. Pokývala hlavou. Nutila ho, aby jí vyprávěl příběhy z turnaje. "Jo, abych nezapomněl. Tvý rodiče mají o tebe starost. A mám na tebe dávat pozor." Od té chvíle, co se vrátil domů z turnaje, bydlí u Shizučiny rodiny, která jej přivítala s otevřenou náručí a starala se o něj jako o vlastní dítě. Je to proutkař, tak jako Shizuka a její rodiče. Proto si vzali za povinnost vychovat ho a učinit z něj prvotřídního detektiva jak si přál. Shizuka tím pádem upadla trochu v zapomnění, a tak trénovala sama a většinu peněz na kontě si vydělala sama.

"Ach ano," povzdechla si. "Jak se mají mí milí rodiče?" Na tuto otázku se jen usmál. Její tón nepotřeboval odpověď.
"První třída byla obsazená?" Raději přesunul konverzaci do bezpečných vod.
"Jo," pravila nasupeně. "Na poslední chvíli jsem sehnala jenom tohle místo. A nejsem sama," dodala.
Jen přikývl. Sice nepreferoval první třídu jako ona, ale měl rád jistý komfort, na nějž ho její rodiče navykli. Z reproduktorů zazněl hlas pilota, jenž upozorňoval na start letadla.
Letadlo vzlétlo a chodbičkami začali chodit stewardi. Nabízeli jídlo a pití. Jelikož si do letadla nemohli vzít svoje, určitě na tom vydělali, hlavně v turistické třídě.
"Hej, Lysergu, jak je to s těmi týmy?" zeptala se dívajíc se z okna. Věděla přesně, jak to je - nemáš tým, nebojuješ. Jen se ho nenápadně ptala, jestli nějaký má a nebo se k němu může přidat.
Položil ji ruku na hlavu a trochu jí rozcuchal. Vyčítavě se na něj podívala. Usmál se na ni. "Prokoukl jsem tě! Ale bohužel mí spolubojovníci se mnou počítají." Nafoukla tváře a opět se zadívala z okna. Její plán ji nevyšel.
Odepnula si bezpečnostní pás. "Pustíš mě, musím si odskočit." Začala se soukat v malém prostoru mezi sedadly do uličky. Letadlo sebou najednou trhlo. Shizuka zakopla a upadla. Lyserg netáhl ruce a včas ji zachytil.
"Pozor, ať se ti nic nestane." Zvedla hlavu z jeho hrudi a podívala se na něj.
"E-," zarazila se. Nevěděla, co by měla říct. Tváře ji zčervenaly. Rychle se vztyčila. Byla v jeho náruči poměrně dlouho. "Jdu." Rychle odešla. Lyserg se opřel v sedadle. Mnul si prsty a poté ruce sevřel v pěst. Zavřel oči a vydechl zatajovaný dech.
"Ehm... promiň za to," řekla jakmile se vrátila.
"V pohodě. Však si to neudělala schválně, nebo jo?" Otevřel jedno oko, aby viděl její reakci. Rychle zakroutila hlavou. Usmál se a zvedl ruku, kterou ji nabídl ku pomoci. Neodmítla ji a nasoukala se zpátky na své místo k oknu.
"Díky."
"Nemáš zač."
Nějakou chvílli nepromluvili. Po té nehodě ani jednoho nenapadlo vhodné téma. Shizuka se otočila a posadila se bokem. "Lysergu, povídej mi zase něco." Myslela tím nějaký příběh z turnaje, co ji pokaždé vyprávěl, když ho požádala.
Chvíli mlčel. Nevěděl totiž, co by ji řekl. Snad už po něm vyzvěděla téměř všechno. "Jakmile jsem se přidal ke Spravedlivým, dostal jsem jednoho z jejich duchů - byl to archanděl Zelel." Při vyslovení jeho jména ucítil mírné vybrace na ruce. "Poté se mé jednání změnilo. Začínal jsem jednat jako bych byl jediný soudce na světě. Nevšiml jsem si toho a jediný, kdo to viděl, byla Chloe. Jenže..." Na chvíli se odmlčel. Shizuka otevřela oči a pozorně si jej měřila pohledem. Ještě nikdy ji neříkal nic tak... osobního. "V té době jsem by však poblázněn veškerou spravedlností, tak jsem ji vyhnal. Prostě jsem se spoléhal jen na Zelelovi síly a nechtěl jsem poslouchat někoho, kdo mi chtěl pomoci. Kdyby nebylo Yoha... nevím, jestli bych se vzpamatoval." Pohladil malou vílu po hlavičce. Jeho pohled byl plný smutku a něhy. "Asi si říkáš, proč jsem stále u nich. Pochopil jsem, že jsem od nich hodně očekával, ale jak jsem se změnil, změnili se i ono. Sice je pořád žene v před touha po spravedlnosti, ale už poslouchají i svůj rozum. Proto je nemůžeme opustit - nechci je opustit." Usmál se. "Prostě je to místo, kam patřím." Opět zavřela oči, ale nic mu na to neřekla. Hodlal ji opustit a na to nic říct nešlo.
Zbytek letu proběhl spíše mlčky. Nadhodili pár témat, které ovšem dál nerozvíjeli. Raději se věnovali své zábavě - poslouchání hudby nebo sledování nějkého filmu - dokud pilot cestující neupozornil na přistání. Pasažéři se postupně začínali probírt a veškerá elektronika se musela odložit.
Přistání proběhlo hladce a bez problému. Letušky se u dveří loučily a přály všem hezké dny strávené v Japonsku.
Shizuka obtěškaná cestovní taškou a batohem vyčkávala na instrukce. Dohodli se, že cestu do Doubie podniknou spolu. "Se Spravedlivými se mám setkat zítra v kostele v Tokiu. Jelikož za chvíli bude noc, našel bych nějaký hotel a ubytoval bych se." Souhlasila s ním, tak si stopli taxi a odjeli z letiště.
***
"Sejdeme se za hodinu na večeři," řekla a zmizela ve svém pokoji. Lyserg nic nenamítal a následoval jejímu příkladu.
Večeře proběhla tiše. Naservírováno jim bylo sushi, které chutnalo nanejvíš delikatestně. Bez dalších zbytečností se odebrali do svých pokojů.

Po snídani se vydali na cestu. Na naléhání Shizuky nepoužili taxi, ale městskou hromadnou dopravu. Po hodině drkotání stanuli před starobylým kostelem. Vypadal trochu zašle, ale z nástěnky se dočetli, že kostel je pravidelně používán. Nijak zvlášť to dál neřešili a vstoupili doň.
Vevnitř panoval chládek, jenž mohl leckoho zamrazit. Přeběhl ji mráz po zádech, ale chápala proč si vybrali takové místo. Už jen slovo "církev" vzbuzovalo v některých lidech autoritu a spravedlnost - ona mezi ně nepatřila. "Páni," zajíkla se. Sice nebyla věřící, ale měla ráda velkolepé budovy. Vnitřek kostela byl vyzdoben krásnými soškami Svatých, malby vyprávěly příběh ukřižování Ježíše Krista. Půdorys tvořila jakási slza (kapka), která se sbíhala u oltáře se zlatým majestátným křížem. Tímto tvarem se lišil od ostatních kostelů, jenž byly tvořeny čtvercového či obdelníkového tvaru. Všichni zde viděli stejně a nemuseli trčet za nějakými sloupy a pilíři.
Lyserg se jen pousmál. Něco takového čekal, ale i jeho to dost překvapilo. "Kohopak to k nám přivádíš, Lysergu?" ozvěnou se nesl líbezný dívčí hlas. Zastavili se. Pod oltářem stála Železná panna.
"Svoji kamarádku, Svatá Panno," pravil strojeně a poklonil se. Shizuka do něj ze zadu šťouchla. Musela se přemáhat, aby se nerozesmála.
Kroky značily přítomnost dalšího člověka. Mezi lopatkami ucítila tlak něčeho malého. Hned ji napadlo, že je to zbraň. "Kdo jsi?!" zasyčel.
Lyserg se ohlédl. "Marco?! Co to děláš?!"
Ani na jednu z otázek nikdo neodpověděl. Shizuka se upřeně dívala na Železnou pannu. "Marco, prohrál si," pravila osoba uvnitř.
Zarazil se. "Co? Vždyť..." Otočil hlavu a hleděl přímo na hrot kyvadélka. Podíval se dolů a zjistil, že je celý omotaný. Okem koukl na Lyserga, ale jeho kyvadélko bylo navinuté.
"Tak už tu zbraň oddělejte. Je to nepříjemné," pravila osoba před ním. "To takto vítáte všechny návštěvníky, slečno Jeanne?"
Železná panna se otevřela a vystoupila z ní mladá dívka. Liány s trny se stáhly více dovnitř. "Lyserg ti o nás vyprávěl," poznamenala. Jen na to přikývla. Kyvadélko zasunula a maličká víla se zhmotnila vedle její hlavy. Shizuka si povzdechla. Už tu nechtěla strávit ani minutu, otočila se s úmyslem odejít.
"Počkej!" zastavil ji Lyserg. Nečekal odpověď a hned se otočil na Jeanne. "Potřebuje tým, aby se mohla zúčastnit turnaje. Prosím, pomozte ji!" Přimlouval se za ni. Když už dorzili sem společně, nechtěl ji opustit.
"To nemůže!" Když už jejich vůdkyně mlčela, vložil se do toho Marco. "Jen tak si sem nakráčí a mi ji máme vytvořit tým? To tak!" Shizuka si jej nevšímala. Pozorovala jen obličej Lyserga a Jeanne. Měla pocit, jako by mezi nimi probíhala konverzace.
"Je pravda," začala pomalu, "že Meene se odmítla zúčastnit turnaje, tudíž buď zruším jeden tým nebo se k němu přidá a získáme tak všichni." Umlčela protestujícího Marca a s Lysergem sledovali dívků s bloďatými vlasy.
"Čistě teoreticky. Kdybych souhlasila, co bych musela udělat? Nemám tak dobře vyvinutý smysl pro spravedlnost jako Lyserg."
Marco byl opět umlčen. "Lyserg ti o nás určitě vyprávěl, tak se musíš rozhodnout sama." Nekomentovala její narážku. jelikož ji dala zase nabídku, tak s tím neměla problém.
"Tak jo," souhlasila. Lyserg si oddechl.
"Chrisi! Cebine! Můžete pokračovat v turnaji. Seznamte se s novou členkou týmu."
Dva zmínění přistoupili ke Shizuce. Neurčitě se pozdravili a prohlíželi si ji od hlavy až k patě. "Co jsi zač?" zeptal se jeden z nich.
"Proutkař," odpověděla.
Chvíli mlčeli. "Budeš se držet vzadu. Boj necháš na nás. Stejně bys byla k ničemu." Zatnula ruku v pěst. Nejraději by jim ukázala, jak by byla k ničemu, avšak přikývla.
Oba si schytali nehezý pohled od Jeanne, ale na jejich rozhodnutí nic neřekla. Více méně stála na jejich straně, poněvadž o ní nic nevěděla, ale jen kvůli Lysergovi se musela vyjádřit. "Zítra za úsvitu vyrážíme," prolomila ticho. "Žel nikdo z nás si nepamatuje cestu. Tu budete mít hlavní vedení vy," podívala se na Lyserga se Shizukou. "Snad nám cesta uběhne ryhcleji a pohodlněji, než posledně." Usmála se a odebrla se zpátky do Železné panny, která za ní zavřela "dveře".
Shizuka se podívala na Lyserga. Ten studoval Železnou panny a vypadalo to, že nechce odejít. Najednou se otočil a odcházel z kostela. "Díky, že jsi se mě zastal. Ale nemusíš mít o mě starosti. Sice nerada bojuji, ale postarat se o sebe umím." V odpověď brkoukl. "To je ta slavná Jeanne, o níž jsi mluvil?" Na odpověď nečekala. "Vypadá to, že ti vyrazila dech." Usmála se. "Máš ji rád?" Neodpověděl, protože mu to nedošlo. Pak se však zarazil, když ji pochopil. Ano, má někoho rád, ale Jeanne to rozhodně není. Raději ji to však neřekl, protože by pak do něj pořád hustila a pak by ji to všechno vyklopil a to zrovna nechtěl. Ne teď.
Za úsvitu - se spožděním kvůli Shizuce - vyrazili směrem, který určilo Lysergovo kyvadélko.
 

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama